Úvod » Systémová řešení » Zateplovací systémy (ETICS) » ETICS se zvýšenou mechanickou odolností

ETICS se zvýšenou mechanickou odolností

Lokální mechanické poškození povrchu zateplovacích systémů je častou vadou zejména u veřejně dostupných ploch, kdy dochází k deformaci, nebo perforaci povrchu systémů např. údery či pády předmětů, vandalismem, hrou dětí, apod. Společnost Meffert ČR nabízí několik řešení pro plochy se zvýšeným mechanickým zatížením povrchu. V nabídce jsou dlouhodobě ověřené systémy s různou výslednou odolností povrchu, např. 60 J, 100 J a více. Podle předpokládaného způsobu mechanického zatěžování povrchu zateplovacího systému je vhodné volit, je-li to možné, i druh použitého izolantu.

Pracovní postup a materiály

1. PŘÍPRAVA PODKLADU

Správná příprava podkladu je klíčovým krokem při instalaci zateplovacího systému a má významný vliv na výslednou kvalitu a trvanlivost celého systému. Rovinnost podkladu je zásadní pro zajištění rovnoměrného přenosu zatížení na izolaci. Jakékoli nerovnosti nebo výstupy z povrchu je třeba odstranit nebo vyrovnat. Před instalací zateplovacího systému je třeba z podkladu odstranit prach, nečistoty, mastnotu a další případné nedržící a separační vrstvy. To zajistí lepší přilnavost izolace k podkladu a minimalizuje riziko oddělení vrstev. Je také nutné posouzení stavu podkladu z pohledu jeho pevnosti a stability. Pevnost a soudržnost podkladu jsou rozhodující pro stabilitu a trvanlivost zateplovacího systému. Je také nutné ověřit vlhkost podkladu – trvale vlhké podklady nejsou pro zateplení standardními vhodné. Savé podklady by měly být vhodným způsobem penetrovány, aby se optimalizovala přídržnost lepicích hmot. Je důležité dodržovat podrobné pokyny uvedené v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům.

2. ZALOŽENÍ ZATEPLOVACÍHO SYSTÉMU

Založení zateplovacího systému se provádí různými způsoby, nejčastěji pomocí hliníkových zakládacích lišt s okapnicí, jejichž šířka odpovídá tloušťce izolantu. Lišty se připevňují na připravený podklad vodorovně pomocí zatloukacích hmoždinek. Pro vyrovnání nerovností podkladu se používá plastových vyrovnávacích podložek. Při napojování lišt je nutné ponechat mezi nimi 2–3 mm mezeru a lišty napojit pomocí příslušných spojek profilů. Založení musí respektovat aktuálně platné požární předpisy. Podrobné požadavky na správný způsob založení zateplovacího systému jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání).

3. IZOLAČNÍ DESKY A JEJICH LEPENÍ

Lepení tepelně-izolačních desek u zateplovacích systémů se zvýšenou mechanickou odolností musí být vždy provedeno celoplošně. Je nutné zabránit výskytu významných dutin pod izolantem.

 

Izolační desky se lepí bez mezer, na těsný sraz, ve vodorovných pásech, od zakládací lišty od zdola nahoru a na vazbu v ploše i v rozích a koutech. Před lepením je nutné na desky z minerální vlny aplikovat řídký tlakový zátěr použitým lepidlem. Při lepení musí zůstat boční hrana izolantu, stejně jako spára mezi izolačními deskami, bez lepidla. Je nutné respektovat aktuální požadavky požárních předpisů -např. při lepení izolantu může být, dle charakteru objektu, nutné vytvořit protipožární pásy z minerálního izolantu. Podrobné požadavky na správný způsob lepení izolantu jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání).

POMOCNÉ PRODUKTY

DOPORUČENÉ NÁŘADÍ

4. PŘEBROUŠENÍ A KOTVENÍ IZOLANTU

Přebroušení desek EPS F se provádí brusným hladítkem z důvodu vyrovnání povrchu, jelikož další nanášené vrstvy povrch desek kopírují. S broušením můžeme začít nejdříve 24 hodin po nalepení desek. Desky z minerální vaty se povrchově nepřebrušují, potřebnou rovinnost povrchu je nutné docílit již při jejich lepení.  V případě nežádoucí degradace polystyrenu (zežloutnutí) např. po dlouhém přerušení práce, je nutné vždy povrch plošně přebrousit. Po přebroušení je nutno povrch pečlivě očistit.

 

Otvory pro kotvení hmoždinkami musí být kolmé k rovině povrchu izolačních desek a hloubka otvoru musí být minimálně o 10 mm větší než kotevní délka hmoždinky. Při vrtání se nesmí poškodit povrch izolantu. Kotvení se provádí nejdříve 24 hodin po nalepení izolačních desek. Kategorie kotevních podkladů pro volbu talířové hmoždinky: A – beton; B – zdivo z plných cihel; C – zdivo z děrovaných cihel; D – beton s lehčeným kamenivem; E – plynosilikát, plynobeton.

 

Počet a druh talířových hmoždinek by měl být určený projektem. Pro nezávazný návrh kotvení formou zjednodušeného výpočtu dle ČSN 73 2902 nás kontaktujte. Podrobné požadavky na správný způsob přípravy povrchu izolantu a kotvení talířovými hmoždinkami jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání).

5. ZÁKLADNÍ VRSTVA A JEJÍ VÝZTUŽ

Základní vrstva a kvalita jejího provedení je velmi důležitá pro mechanickou odolnost a životnost celého systému a vytváří podklad pro finální povrchovou úpravu. Správným provedením základní vrstvy zajišťujeme dlouhodobou ochranu izolantu před mechanickými i klimatickými vlivy. Základní vrstva je tvořena stěrkovou hmotou a zesílenou armovací tkaninou, případně zdvojenou armovací tkaninou. Armovací tkanina musí být uložena ve výkonné, disperzní pružné základní vrstvě aplikované v dostatečné tloušťce. Konkrétní skladbu základní vrstvy je nutné navrhnout v souvislosti s požadovanou odolností a zvolenou povrchovou úpravou systému. 

VARIANTY MATERIÁLŮ

POMOCNÉ PRODUKTY

DOPORUČENÉ NÁŘADÍ

6. POVRCHOVÁ ÚPRAVA

Finální fází kompletního zateplovacího systému je povrchová úprava. S její aplikací můžeme začít po vyzrání základní vrstvy (min. 7–10 dní). Nejprve plochu napenetrujeme příslušným penetračním nátěrem a po proschnutí penetrace (obvykle druhý den po její aplikaci), se nanáší finální povrchová úprava. Omítky se obvykle natahují nerezovým hladítkem a ihned poté se zpracovávají plastovým hladítkem do požadované struktury. Vhodné jsou strukturální omítky s min. velikostí zrna 1,5 mm. Případné přetírání barvou může následovat až po dokonalém vyzrání a vytvrdnutí omítky.

 

Pozor, tmavé odstíny = vyšší teplota povrchu zateplovacího systému. Přehřívání povrchu zateplovacího systému může při výběru příliš tmavého barevného odstínu způsobit rychlejší stárnutí jeho komponent a tím zkrácení životnosti celého systému. Pro ETICS se proto nedoporučují odstíny s HBW méně než 25. Teplotní zatížení povrchu ETICS doporučujeme u odstínů s HBW ≤ 25 snížit použitím IR barevných pigmentů Meffert AG. Podrobné požadavky na správný způsob provedení povrchové úpravy jsou uvedeny v Montážním návodu k dodávaným zateplovacím systémům (k dispozici na vyžádání).

Reference