Úvod » Systémová řešení » Fasádní systémy » Systém pro historické a památkově chráněné objekty

Systém pro historické a památkově chráněné objekty

Staré objekty a památkově chráněné budovy vyžadují použití takových materiálů pro povrchovou úpravu, které korespondují s historickou hodnotou fasád a respektují požadavek specifických vlastností těchto objektů. Vždy doporučujeme, je-li objekt pod dohledem pracovníků památkové péče, s nimi použité materiály a technologie konzultovat.

Pracovní postup a materiály

1. PŘÍPRAVA PODKLADU

Odstraňte všechny nedržící, nebo málo soudržné vrstvy a veškeré volné nečistoty, prach a mastnotu. Je-li podklad bioticky napaden řasami, nebo plísněmi, je nutné jeho odborné očištění. . Savé podklady je nutné penetrovat pouze vysoce paropropustnými penetracemi k sjednocení savosti povrchu a jeho zpevnění. Penetrace také zlepší následnou přídržnost aplikovaných nátěrů a prodlouží bezproblémovou životnost celého nátěrového systému. Pokud je podklad nerovný, nebo s prasklinami, je potřeba jej předem odborně vyspravit pomocí vhodných vyrovnávacích hmot.

2. APLIKACE FASÁDNÍHO NÁTĚRU

Pro nátěry historických objektů jsou obvykle vhodné vysoce paropropustné, minerální nátěry.  I zde doporučujeme, je-li objekt pod dohledem pracovníků památkové péče, s nimi použité materiály a technologie konzultovat, včetně volby barevnosti aplikovaných nátěrů. Většina materiálů je dodávána v bílém provedení, s možností barevného tónování pomocí pigmentovacích automatů do zvoleného odstínu. Tónování je možné již od jednoho balení a obvykle do druhého dne od objednání. Aplikace nátěrů se musí provádět na suchý a dostatečně vyzrálý podklad. První nátěr zvolené fasádní barvy je vhodné mírně, cca do 10 % naředit čistou vodou, druhý nátěr se nanáší druhý den, nejlépe bez ředění. Aplikace fasádní barvy se nejčastěji provádí kvalitním válečkem, nebo štětkou. Vždy doporučujeme aplikovat nejméně dva nátěry, přestože již po první vrstvě je povrch opticky vyhovující – dvě vrstvy nátěru zajistí celoplošnou rovnoměrnost aplikovaného souvrství a zároveň dostatečnou tloušťku ochranné vrstvy, která je důležitá pro dlouhou bezproblémovou životnost a funkci nátěrového systému.